Krkavcovití jsou jedni z největších a ekologicky nejpřizpůsobivějších pěvců s celosvětovým areálem rozšířením. Od pradávna byli lidmi považováni za „vychytralé“ a často byli předmětem lidského zájmu (kladného i záporného). V poslední době je jejich inteligence, především v sociálním kontextu, testována (a prokazována) i experimentálně. Prakticky všechny druhy krkavcovitých mají tendenci tvořit společenstva ať už v okolí významných zdrojů potravy (skládky, mršiny), nebo za účelem rozmnožování (kolonie, komunální hnízdění). To sebou přináší výhody v podobě snazšího získávání potravy a obrany před predátory, ale i nevýhody v podobě konkurence mezi jedinci. Právě potřeba vypořádat se s konkurencí v rámci velké society stála pravděpodobně za zdokonalováním kognitivních schopností krkavcovitých a vytvořila z nich tak jedny z nejinteligentnějších ptáků. Náš výzkum na krkavcovitých probíhá ve spolupráci se Oddělením pro Kognitivní biologii na Vídeňské univerzitě pod vedením prof. Thomase Bugnyara. Toto pracoviště je v oboru kognitivní biologie jedno z nejprestižnějších na světě. Disponuje několika zařízeními umožňujícími studovat krkavcovité (a i jiné druhy „inteligentních“ ptáků) jak v kontrolovaných voliérových chovech, tak v přirozeném prostředí. Naše spolupráce se zaměřuje na schopnost krkavcovitých čelit predátorům a to jak s využitím přímé prezentace vycpanin dravců a sov, tak pomocí prezentace varovných hlasů.
Na výzkumu tohoto tématu se podílejí: